MĚŘENÍ ŠTĚSTÍ
Výzkum indexu štěstí
Obecně platí, že štěstí se vychyluje jen málo. Taky platí, že i lidé v zemích stižených válkou, klimatickou změnou či hladem si své štěstí udržují, klesá jen v určitých dimenzích. Celkový index štěstí se teď nevyvíjí příliš dynamicky, ale v jednotlivých dimenzích jsou viditelné výkyvy ilustrující nějaký trend či vývoj korespondující s vývojem hospodářským, bezpečnostním aj.
Výzkum indexu štěstí za rok 2021 proběhl v říjnu 2021 na vzorku přes tisíc lidí. Byl proveden v době pandemie i zvyšujících se cen energií. Analýza výsledků se detailněji zaměřuje na pět oblastí, které se štěstím úzce souvisí a u kterých byla v minulém roce zaznamenána poměrně výrazná změna. První oblast tvoří (1) priority, tedy co česká veřejnost považuje za nejdůležitější pro další vývoj společnosti, (2) druhou je kvalita demokracie, (3) třetí se týká očekávání či obav z budoucnosti, (4) čtvrtou je důvěra a vztahy a (5) pátá oblast zahrnuje zdraví. V každé oblasti je ukázán vývoj v posledních čtyř až pěti letech a zároveň vysvětleno, jak daná oblast ovlivňuje pocit štěstí, do jaké míry se hodnocení stavu v dané oblasti liší v různých sociodemografických skupinách a nakolik se toto hodnocení mění v čase pandemie.
Základní poznatky
Zatímco v letech 2017 – 2019 se podíl šťastných a nešťastných Čechů a Češek meziročně téměř neměnil od roku 2020 vidíme postupný pokles. Zatímco v roce 2019, před vypuknutím pandemie koronaviru, bylo velmi či spíše šťastných 62 % české populace, v roce 2021 už to bylo jen 47 %.
Poprvé jsme v situaci, kdy je podíl šťastných lidí pod 50 %. O sestupném trendu svědčí i klesající průměrná známka, která za dva roky klesla o 0,7 bodu. Každé procento představuje poměrně velké množství lidí (téměř 90 tis. dospělých). Posuny v jednotlivých oblastech odpovídají zhruba šestině (17 %) Čechů a Češek, kteří říkají, že jejich život epidemie koronaviru ovlivnila zásadním způsobem.
Projevy tohoto vlivu mohou být různé: někdo je ve větším stresu, jiný má obavy z ekonomické budoucnosti, další se ocitl ve větší sociální izolaci. Navíc obavy těch, kteří jimi trpěli již dříve, se s pandemií ještě prohloubily.
Mezi mladými lidmi (18-29) dosahuje podíl „velmi a spíše“ šťastných 57 %, což je výrazně více než ve skupině nad 60 let, kde podíl šťastných dosahuje jen 39 %. Graf rovněž ukazuje, že míru štěstí pozitivně ovlivňuje dosažené vzdělání (62 % vysokoškoláků uvádí, že je velmi nebo spíše šťastných oproti 40 % v případě lidí se základní vzděláním či výučním listem).
Důležitost materiálního zajištění
Nejvíce však ovlivňuje pocit štěstí (obzvláště v době pandemie) materiální zajištění. Zatímco 76 % těch, kteří jsou velmi nebo solidně zajištěni jsou velmi nebo spíše šťastní, v případě lidí, kteří jsou špatně zajištění a chudí to je jen necelá čtvrtina (24 %).
Zatímco v případě velmi a solidně zajištěné skupiny klesl podíl „velmi a spíše“ šťastných za dva roky o 4 procentní body, u průměrně zajištěné skupiny to bylo o 38 procentních bodů a v případě špatně zajištěné skupiny dokonce o 41 procentních bodů. Z toho vyplývá, že majetek výrazně zmírňuje dopady pandemie na pocit štěstí.
V době pandemie tedy nejvýrazněji klesl pocit štěstí u skupiny špatně zajištěných a chudých. Zajímavé je zjištění, že u velmi a solidně zajištěné skupiny vzrostl (u dotazů zaměřených na priority) důraz na růst životní úrovně více než u skupiny špatně zajištěných a chudých.Opět se ukazuje, že pro lidi v obtížné situaci není růst životní úrovně prioritou, respektive nedokážou si jej v jejich situaci představit. Důležitější je získat jistotu, od které se mohou odrazit dál.
V roce 2020 vzrostla důležitost zajištění lidských svobod a práv, což zřejmě souviselo s vládními omezeními. V roce 2021 se podíl těch, kteří tuto oblast vnímají jako nejdůležitější klesl přiblížil na úroveň před pandemií. S postupným rušením covidových omezení se hodnocení kvality demokracie začalo opět zlepšovat. Rostou však obavy z budoucnosti a to především u chudších a starších lidí.
Průzkum: Pandemie více zasáhla do života mladým a ženám
K ZAMYŠLENÍ
Proč je spokojenost stabilní a štěstí klesá?
Na tuto otázku jsme se snažili odpovědět pomocí korelační analýzy, která měří vztah mezi dvěma proměnnými. V našem případě jsme poměřovali, zda vztah mezi spokojeností, respektive štěstím, a externími faktory (např. kvalita demokracie, důvěra mezi lidmi, sociální jistoty, úroveň morálky či vzdělání apod.) v době pandemie posílil nebo oslabil.
Ukázalo se, že vztah mezi spokojeností a externími faktory v době pandemie spíše slábne (s výjimkou školství). Zdá se tedy, že spokojenost je více odolná vůči krizím. Do jisté míry tento výsledek potvrzuje tezi, že životní spokojenost bere v úvahu podstatné věci v jejich osobním vývoji a ve vazbě na rodinu a bezprostřední sociální okolí. Vliv momentální krize se proto do pocitu spokojenost promítá s nižší intenzitou.
Oproti tomu hodnocení štěstí se ukazuje jako citlivější ukazatel, který je bohatěji strukturován do jednotlivých dimenzí a požaduje jejich provázanost (například „co je mi platné, že mám spoustu peněz, kdy se lidem nedá věřit a politici kradou). Tento předpoklad potvrzuje i korelační analýza, která ukázala významnější změny ve vztahu mezi štěstím a externími faktory (zejména v otázce spravedlnosti, sociálních jistot, vzděláním a národní hrdostí).